ROZHOVOR: Juraj Prstek (Valeo) – Češi dali autonomním vozidlům už 30 patentů

 Chcete se letos zúčastnit prestižního finále IT SPY? Zabookojte si lístek tady! 

Podle analytické společnosti Gartner bude stačit deset let na to, aby se autonomní vozidla stala běžnou součástí našich životů. A pak už se jich nejspíš nikdy nevzdáme. Každý, kdo se o tento trend zajímá, pravděpodobně zná společnost Valeo. Tento globální obr u nás dokázal postavit vývojové centrum pro testování technologií, které se brzy stanou standardem pro autonomní modely jednotlivých automobilek.

Juraj Prstek, který ve Valeu koordinuje odbornou spolupráci s technickými univerzitami v ČR a SR v oblastech smluvního výzkumu, bez nadsázky říká, že už teď mají autonomní vozidla nesmazatelnou českou a slovenskou stopu. A věří, že čeští a slovenští studenti se i díky spolupráci s Valeem stanou absolutní špičkou v rychle se rozvíjejícím oboru.

Jaký si to uděláš, takový to máš! Studenty nedržíme ve „vakuu“

IT SPY: Máte určitě se studenty a absolventy skvělou zkušenost z celého světa. Jak jsou na tom se svými schopnostmi ti čeští?

Juraj Prstek: Čeští studenti jsou velmi schopní a patří mezi špičku ve světě, jsou kreativní. Stále jim však chybí potřebné zkušenosti z praxe, což je věc, kterou slýcháme v podstatě neustále. Ale pořád jsme jako společnost nenašli uspokojivé řešení. V takovém případě je pak nejdůležitější propojení s průmyslem a firmami. Jenom tak mají studenti šanci být dostatečně mentorováni.

Osobně věřím, že kdyby měli Češi i Slováci více možností setkávat se s experty z českých i zahraničních firem, to dobré, co v nich je, by se projevilo ještě víc. Kromě toho by jim kontakt se soukromou sférou rozšířil obzory a podpořil zdravé ambice.

IT SPY: Myslíte tedy, že zdravé ambice nám chybí?

Juraj Prstek: Ano. Velký problém vidím právě v oblasti soft skills. Sebeprezentace, umění prodat se, to jsou rozhodně věci, na kterých by měli čeští studenti technických oborů zapracovat. Často mi stačí porovnání s jinými národy, které potkávám ve Valeu v rámci mezinárodních stáží. Samozřejmě si uvědomuji, že se jedná pouze o vybraný vzorek studentů, většinou o ty nejprůbojnější a nejschopnější. Ale i tak mě občas mrzí, když vidím, jak si v porovnání s nimi často doslova šlapeme po vlastním štěstí.

IT SPY: Můžou vůbec univerzity Čechy a Slováky dostatečně připravit na tržní realitu?

Juraj Prstek: Jsem toho názoru, že na praxi vás nejlépe připraví přímo zapojení do firmy. A také, že nesmíme zapomenout na princip „jaké si to uděláš, takové to máš“. Studenti se samozřejmě mohou spolehnout na školu, která mnohdy nabízí zajímavé možnosti praxe. Ale nikdo jim přece nebrání, aby ze své vlastní iniciativy oslovili firmu, která je jim blízká. Firmy jsou na to v celé řadě případů připravené a počítají s tím, protože v zahraničí to běžně funguje. Valeo třeba nabízí trainee programy nebo Ph.D. programy. Byli bychom sami proti sobě, kdybychom neuměli pracovat s nadějnými talenty, které se na nás samy se zájmem obrátí.

Chybí ale nějaké celostátní systematické řešení propojení studentů s průmyslovými partnery v průběhu studia. Zatím si se studenty musíme jít naproti sami.

IT SPY: Pokud mě firma jako Valeo zaujme ještě při studiu, co bych měl dělat? Umí mě univerzita „propůjčit“ do vašich projektů?

Juraj Prstek: Ano, umíme zapojit studenty do naších projektů, i když je to občas komplikované z hlediska personální administrativy a procesů. Vždy je ale důležitě pracovat v souladu se studentem, se školou a s vývojovými potřebami firmy. Je potřeba přesně definovat oblast, ve které student bude u nás působit, nemůžeme ho držet v jakémsi vakuu, odříznutého od reálných úkolů. Kvůli tomu za námi přece nejde.

Musíme spolu najít i vhodnou pracovně-právní formu: je to částečný úvazek, smlouva, stipendium, bakalářská či magisterská práce? Pak je klíčové definovat, co se od studenta očekává, jaký výstup a k jakému termínu, tak aby ho jeho zapojení kromě technických dovedností zároveň naučilo projektovému myšlení, týmové spolupráci a respektování klientských požadavků.

Za poslední čtyři roky u nás vzniklo 30 patentů pro autonomní vozidla

IT SPY: Leckoho možná překvapí, že se v České republice vyvíjí systémy pro autonomní řízení. Jak k tomu vlastně došlo?

Juraj Prstek: Bylo to dobře připravené, načasované a správné manažerské rozhodnutí skupiny Valeo na úrovni nejvyššího vedení. Vývojové aktivity v oblasti mechanického designu zde v Praze fungují už od roku 2002 a Praha za ty roky dokázala, že je plně kompetentní vést vývojové projekty od A do Z. To byl impulz k rozšíření aktivit o vývoj senzorů a systémů pro autonomní auta v roce 2013. Pražská pobočka si od té doby upevňuje důvěru u vedení i tím, že jsme dokázali v Milovicích vybudovat největší testovací polygon v rámci skupiny Valeo, za pouhých 18 měsíců vybudovat kompletně nový areál samotného R&D centra včetně laboratoří se špičkovým vybavením a přijmout za poslední čtyři roky více než 500 nových kolegů.

IT SPY: Čemu všemu se tedy věnují čeští vývojáři a výzkumníci?

Juraj Prstek: Kluci a holky podali za poslední čtyři roky spoustu nápadu, ze kterých vzniklo 30 patentů. To je slušné číslo. Nejsou to jen odborníci z oboru informačních technologií, robotiky, kybernetiky, ale i vývojáři hardwaru a mechaničtí konstruktéři. Pracujeme na mechanice, hardwaru, softwaru všech typů senzorů pro autonomní řízení: ultrazvukových, radarových, laserových a kamerových. Některé týmy pracují na algoritmech pro jednotlivé funkce vozidla, které auto řídí na základě získaných dat ze senzorů, například na systému autonomního brždění u chodců a cyklistů.

IT SPY: Je už nějaký nápad, který byl vyloženě „český“ a propsal se třeba do globální strategie Valea?

Juraj Prstek: Co je vyloženě naše „dítě“, tak to je například vývoj tzv. „rain light senzorů“ pro funkci automatických stěračů, automatické zapínání světlometů a automatické řízení klimatizace. Nikdo jiný ho ve skupině Valeo nedělá. Stejně tak flash lidar, tedy laserový senzor s pevnými vysílacími segmenty.

V oblasti testováni a validace jsme pak globálním centrem pro celou skupinu Valeo, v tom spočívá naše největší know-how.

IT SPY: Co vlastně dnes všechno potřebuje chytrý automobil?

Juraj Prstek: Hlavně chytré lidi.

IT SPY: To je dost lakonická odpověď. Znamená to tedy, že technologie již jsou, jen je potřeba s nimi chytře pracovat?

Juraj Prstek: V podstatě ano. Ten pokrok se dnes děje především v důležitých detailech. A pak je to samozřejmě zvyšování spolehlivosti skrze testování. Autonomní vozidlo nesmí selhat, technologie musí fungovat bez jediného zaškobrtnutí. Je potřeba si za tím představit spoustu a spoustu naježděných kilometrů, nasimulovaných dat ve virtuální realitě a environmentálních testů v laboratořích. Dá se říct, že to je kapitola sama pro sebe v rámci všech našich aktivit, je to plnohodnotný vývojový obor.

IT SPY: Jak dlouhá bude cesta k plné homologaci v českém prostředí?

Juraj Prstek: K plné homologaci chybí hlavně legislativa. První změny v legislativě směrem k povolení automobilů s vysokým stupněm automatizace se očekávají kolem roku 2020 až 2022. Plně autonomní auto na úrovní 5 oficiálně na cestách? Možná v roce 2030. Já bych to uvítal v některých chvílích klidně hned. Ale jak jsem říkal, legislativní cesta ještě pár let potrvá. V tomto směru nás čeká ještě hodně práce.

Umět pracovat za cenu potu a krve je konstanta, která bude ceněná vždy

IT SPY: Jsem student a rád přemýšlím o budoucnosti. Čemu bych se měl začít věnovat teď, aby to bylo ještě aktuální, až vyjdu ze školy?

Juraj Prstek: Možná odpovím trochu překvapivě. Není potřeba nad tím příliš přemýšlet, prostě se věnujte tomu, co vás baví. Když půjdu za tím, co mě naplňuje a vím, že jsem v tom dobrý, své místo vždy budu mít. A mít chuť se nonstop učit, jak po odborné stránce, tak osobnostní. Pak příležitosti chodí samy. Technici byli, jsou a budou zapotřebí.
Obecně platí, že know-how stejně bude přicházet až v konkrétních souvislostech. Sice se bavíme o budoucnosti ve velmi reálných konturách, ale ve skutečnosti je tam ještě celá řada otazníků. Odpovědi zformuje vždycky až trh a poptávka po jednotlivých technologických řešeních.

IT SPY: A nedá se alespoň upřesnit, po jaké specializaci bude v případě nových dopravních systémů největší hlad?

Juraj Prstek: Po všem, co s technikou souvisí. Dobrých vývojářů je a bude i nadále málo, takže uplatnění najde každý. Nicméně v našem průmyslu bude kladen větší důraz na software, software tool development, big data, virtuální realitu a strojové učení. V tomto ohledu bych měl rád v Česku absolutní světové elity a tyto studijní obory pomohl dotáhnout na nezpochybnitelnou špičku.

IT SPY: Co člověka předurčuje k tomu, aby mohl pracovat na vývoji u vás?

Juraj Prstek: Automobilový průmysl teď zažívá tři revoluce. Elektrifikaci pohonu, autonomní řízení a nové služby digitální mobility. Je to velmi razantní a rychlá změna. Je tedy potřeba mít neustálou chuť se něco nového učit. I za cenu trochy potu a krve. To je konstanta, která se napříč obory a dobou rozhodně nemění. A vždy bude mít svou obrovskou cenu.

 Chcete se letos zúčastnit prestižního finále IT SPY? Zabookojte si lístek tady!